P. Hyacint pojal tuto mši především jako děkovnou za životy těch, kteří nás již opustili. Připomněl, že základ slova „pozůstalý“ je „zůstat“. Pozůstalí jsou ti, co zůstávají, ale nemají stát na místě či žít jen minulostí. Naopak je třeba jít dál a pokračovat v tom dobrém, co naši zemřelí započali. V průběhu děkovné mše si mohli pozůstalí zapálit svíčky a také poděkovat svým blízkým za to, co pro ně za života dělali. Svá poděkování pak věšeli na strom „díkovník“.

Po mši následoval již tradiční autorský přednes veršů Jitky Dobrovítovské. Závěr pak patřil pohoštění, které bylo příležitostí k osobním setkáním a krátkému zastavení. Děkujme všem, kteří přišli, i těm, kteří pomohli akci připravit.